Každou chvíli od někoho slyším slova typu “už aby byl víkend” nebo “dnes už je pátek, to přežijeme”. Všimli jste si, že práce je většinou vnímána velmi negativně? Jakoby to bylo něco, co se musí 45 let přetrpět a pak si začneme užívat. To zní docela děsivě-:)
Rád bych vám ukázal ještě jeden pohled na práci. Slibuji vám, že bude mnohem příjemnější a možná vás i k něčemu bude inspirovat. Tento přístup pochází z daleké Asie, z buddhistického učení, kde je lidská práce vnímána úplně jinak. V tomto kontextu hovoříme o práci jako o nástroji osobního rozvoje. Práce jako taková nám dává skvělou příležitost minimálně 8 hodin denně se rozvíjet, kultivovat své chování a myšlení.
Díky práci zjišťujeme, které činnosti nám přinášení radost, v čem jsme dobří a kde bychom se ještě mohli zlepšovat. Ukazuje nám zcela jasně, jak umíme například komunikovat s druhými lidmi, přesvědčit je o svých názorech a jak umíme řešit složité situace. Tyto věci nelze vyčíst nikde v knihách, tyto dovednosti lze získat pouze přímou zkušeností. Nikdy nebudete vědět, že jste dobří v mezilidských vztazích a komunikaci, dokud se nezačnete stýkat s druhými lidmi.
Každá profese přináší jiné zkušenosti, které nám ukazují, co je pro nás důležité, co chceme prožívat a s kým bychom chtěli spolupracovat. Současně je to vyjimečný nástroj vlastní sebereflexe, kde si můžeme sami uvědomit, jak na tom doopravdy jsme a z těchto zkušeností můžeme sbírat inspiraci pro další dny. Někdy se může stát, že i přes veškerou snahu cítíte odpor k tomu co děláte nebo vás práce nebaví. Pokud tyto stavy trvají delší dobu, můžete se objednat na konzultaci a můžeme společně najít cestu, kudy z toho ven. Práce by pro nikoho neměla být utrpením. Souhlasíte?
Terapeut duše 